ÿþ <!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=windows-1250"> <meta name="Keywords" content="JAZZFESTBRNO, festival, 2010, hudba, jazz, brno, koncert"> <meta name="Description" content="|JAZZFESTBRNO 2010 - mezinárodní jazzový festival"> <meta name="robots" content="index,follow"> <meta name="author" content="http://www.jazzfestbrno.cz"> <meta name="copyright" content="&copy; 2010, JAZZFESTBRNO"> <meta name="Reply-to" content="www.jazzfestbrno.cz"> <title>JAZZFESTBRNO 2010 - mezinárodní jazzový festival</title> </head> <body bgcolor="black" leftmargin="0" rightmargin="0" bottommargin="0" topmargin="0" alink="black" link="black" vlink="black"> <table align="center" width="1024" height="768" cellspacing="0" cellpadding="0" border="0"> <td colspan="3" width="1024" align="center" height="250"><img src="img/hlavicka.png" alt="JAZZFESTBRNO 2010 - mezinárodní festival" width="1024" height="250" border="0"></td> </tr> <tr> <td valign="top" width="280"><br> <a href="index_en.html"><img src="img/tlacitka/englis.png" alt="English" width="183" height="44" border="0"></a><br><br> <a href="aktualne.html"><img src="img/tlacitka/aktualne.png" alt="Aktualne" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="festival.html"><img src="img/tlacitka/ofestivalu.png" alt="O festivalu" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="program.html"><img src="img/tlacitka/program.png" alt="Program" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="vstupenky.html"><img src="img/tlacitka/vstupenky.png" alt="Vstupenky" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="partneri.html"><img src="img/tlacitka/partneri.png" alt="PartneYi" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="kontakty.html"><img src="img/tlacitka/kontakty.png" alt="Press room" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="odkazy.html"><img src="img/tlacitka/odkazy.png" alt="Kontakt" width="183" height="44" border="0"></a><br> <a href="archiv.html"><img src="img/tlacitka/archiv.png" alt="Archiv" width="183" height="44" border="0"></a><br><br> </td> <td width="565" valign="top" align="center"> <table width="565" border="0"> <tr> <td width="500" valign="top"> <p><font color="white" style="font-family: Verdana; font-size: 14px; line-height: 1.0"> </strong></font><br> <font color="#C0C0C0" style="font-family: Verdana; font-size: 11px; line-height: 1.3"><br><br><br><br><br><br> <div class="day"><h4>StYeda 21. 4.</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Metro Music Bar </span></div> <h5>Vstupné: 120K , zlevnné 90K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Ali & the Band (CZ)</h3> <em>Ali Siladi - bicí, zpv, BedYich Pacelt  baskytara, Frank Nedved  klávesy, Milan Krajíc  saxofon, JiYi `imek  kytara, Míra Barabáa - trubka.</em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/Alisband.jpg" alt="Alisband" /><br><br> Jádro kapely Aliho Siládiho pochází z Karlových Varo, umní Ali´s Bandu vaak ji~ dávno pYekro ilo regionální význam a hlasit si o pozornost Yíká v klubech po celé republice. Ali Siládi je nejen velmi pYesvd ivý bubeník, ale i schopný zpvák a jeho show umn balancují na hran pop music a jazz rocku. Siládiho hudební vzory prozradí jeho extrovertní projev, feeling a energie. Podobné atributy toti~ mo~eme hledat tYeba v tvorb Stevie Wondera, Prince, Earth Wind and Fire i popjazzové fázi kariéry Milese Davise. Ani ostatní lenové kapely nezaostávají za leaderem a poutavou hrou dobarvují Aliho hudební pYíval. Saxofonista Milan Krajíc je dobYe znám pYedevaím ze spolupráce s Milanem Svobodou, jeho~ hudb dodává to správné koYení. Kytarista JiYí `imek je nepostradatelnou sou ástí pra~ské hudební scény a jazzoví fanouaci si ho pamatují pYedevaím z Nuselského umleckého orchestru (NUO). Ali Siládi a baskytarista BedYich Pacelt se s lehkostí uzamykají do spole ného groove, a oba pYidávají zjevnou virtuozitu a do detailu vychytaný sound. Klavírista Frank Nedved nezostává pozadu a oslHuje sólistickou tvoYivostí i harmonickou invencí. Nade vaím svítí Barabáaova sférická trubka, která po vzoru Milese Davise ob as proYízne zvukové plochy jako ma eta. Aliho hudba je pYímo ará, baví, taí a nutí vás k radostnému poklepávání do rytmu. Zábavná je pYedevaím proto, ~e vaichni lenové kapely si pobyt na pódiu mimoYádn u~ívají. Snadno pak svoje rozpolo~ení pYenesou na své poslucha e. <br><br><br> ________________________________________________________________________ <div class="day"><h4> tvrtek 22. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>14:00_Janá kova akademie múzických umní v Brn, komorní sál</span></div> <h5>Vstup zdarma </h5> <h3>Workshop  The Stoner s hostujícím  Davidem Doro~kou (SWE/CZ) <font color="yellow" style="font-family: Verdana; font-size: 12px; line-height: 1.3"> <h5>Workshop kapely the Stoner se ruaí kvoli komplikacím s letovým provozem.</h5> <br> </font> </h3> <br> ________________________________________________________________________ <div class="day"><h4> tvrtek 22. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>17:00_Nová radnice, snmovní sál </span></div> <h5>Vstupné: 190K , zlevnné: 120K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Jana Koubková a Yandim Band (CZ)</h3> <em>Jana Koubková  zpv, Vítzslav Janda  kytara, Ivan Dole~álek  baskytara, Michal Hejna  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/koubkova.jpg" alt="Koubkova" /><br><br> Jméno Jana Koubková patYí k jazzu stejn neoddliteln jako tYeba tvaro~ky k Olomouci i Jára Cimrman k Liptákovu. Jana Koubková vaak dnes u~ dávno nenaplHuje jazzový ideál, naopak tento relativn svobodný a zároveH nkdy trochu zbyte n uzavYený hudební svt provokuje pozitivní anarchií, bouráním i tch málo viditelných mantinelo a hranic i svéhlavým hudebním vyjadYováním. Dosavadní hudební posobení Jany Koubkové dokumentuje slo~itost procesu, kterým hudebníci v minulosti dospívali k vlastnímu vyjádYení. PYeká~ky vaak nad druhou stranu oddlily zrno od plev a nechaly vyniknout umlce skute n svobodomyslné a hudb oddané. Koubková vystudovala s maturitou, je vyu ená jako elektronavíje ka, a njakou dobu si tak vydlávala v KD Praha, ~ivila se i jako isti ka oken, manekýna, televizní hlasatelka, úYednice v knihovn, dlnice v trubkárn a s tane ními kapelami projela kus svta. Pro dneaního konzumenta hudby mo~ná trochu nestandardní vývoj kariéry, ~ivotní zá~itky vaak prohlubují sdlení a Jana Koubková má nejen proto mnohé co nabídnout. Hudební koncept Jany Koubkové vy~aduje specifické a pYizposobivé spoluhrá e, kteYí svojí kreativitou formují spole ný zvuk kapely. lenové doprovodného Yandim bandu mezi n bezesporu patYí a nechají se zpva kou vyprovokovat k hudební hYe se slovy, rozverné komunikaci jazykem nejen jazzovým, ale vaemi ostatními vlivy hudebního esperanta. Vystoupení Jany Koubkové bývají stejn rozmarná jako jarní po así, jen pYi nich zYídka bývá zamra eno. Jaro je obdobím hledání a tvorby. Kapela Jany Koubkové k nmu sedí dokonale.<br><br> http://www.janakoubkova.cz/<br><br> ________________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4> tvrtek 22. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Metro Music Bar </span></div> <h5>Vstupné: 190K , zlevnné: 120K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Motif (NOR)</h3> <em>Atle Nymo  saxofony a klarinety, Axel Dörner - trubka, Håvard Wiik - klavír, Ole Morten Vågan - kontrabas, Jon Fält  bicí</em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/motif.jpg" alt="Motif" /><br><br> Norská kapela Motif byla zalo~ena na podzim roku 1999 a hned od po átku za ala pracovat na vlastním ojedinlém projevu, hudebním tvaru, jen~ zahrnuje jak prokomponované úseky, tak rozsáhlé improviza ní plochy spole n s bohatou porcí energie a hudebního koYení. lenové kapely sbírají zkuaenosti i v kapelách Jaga Jazzist, Bugge Wesseltoft s NCOJ, Atomic nebo Trondheim Jazzorchestra a vaichni patYí k elitním improvizátorom nastupující generace evropského jazzu. První desky kapely Motif na indie labelu AIMrec sklidily oprávnnou chválu po celé Evrop a s tYetím albem se sthují pod kYídla své oblíbené nahrávací spole nosti JAZZLANDrec. S tím souvisí i jejich hudební posun smrem do svta komplikovaných rytmo a nádherných harmonií. Motif vystupuje na pYedních svtových festivalech, namátkou tYeba the Copenhagen Jazz festival, Bremen Jazz Ahead, Hanoi European Jazz festival, Kongsberg Jazz Festival nebo Moldejazz. Stejnou mrou si u~ívá i klubová vystoupení po celém svt. Nevynechal ani Asii, konkrétn ínu, Japonsko (zahráli si i v renomovaném klubu Pit Inn v Tokyu) a Vietnam. lenové kapely vystupují s celou Yadou zásadních hudebníko a skupin dneaka, v etn Jaga Jazzist, Bugge Wesseltoft s NCOJ, Håvard Wiik Trio, Atomic, Free Fall, Jaga Jazzist, Joshua Redman, John Scofield, Lee Konitz, Chick Corea, Jan Garbarek, Joe Lovano, Kenny Wheeler, Maria Kannegaard Trio, Pooka, Motorpsycho, Generator X a the Trondheim Jazzorchestra. <br><br> http://www.motif.no<br><br> <h3>The Stoner featuring David Doro~ka (SWE/CZ) <font color="yellow" style="font-family: Verdana; font-size: 12px; line-height: 1.3"> <h5>Koncert a workshop kapely the Stoner se ruaí kvoli komplikacím s letovým provozem.</h5> Lístky zostávají v platnosti, kapela Motif vystoupí s celove erním programem. <br><br><br> </font> </h3> <em>David Doro~ka  kytara, Nils Berg  tenor saxofone, klarinet, flétna, elektronika, skladatel, Jonas Östholm  klavír, glockenspiel, klávesy, Nils Ölmedal  kontrabas, Jon Fält  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/stoner.jpg" alt="The Stoner" /><br><br> Od svého debutu v roce 2004 vydala kapela the Stoner u~ tyYi alba a stala se jednou z vod ích kreativních sil nové vlny severského jazzu. S obrovským charisma nakládá s jazzovou tradicí s hravostí inspirovanou spíae the Beatles ne~ Johnem Coltranem. Koncert the Stoner by ml pYipomínat dobrý thriller. Vzruaující, krasný a nepYedvídatelný. Ovaem v kin nedostanete pYídavek, pokud se vám film líbí. Nils Berg, skladatel a kapelník, Yadí hudbu the Stoner nkam mezi Beach Boys, Broadway a  starý dobrý avédský angst .  Pár novjaích vcí doslova rve srdce, Yíká Berg.  Mo~ná potYebujeme psychiatra, dodává s úsmvem.  Ve skute nosti tou~íme po tom, aby poslucha i na naai hudbu tancovali. Pokud nejsou zrovna v JAR, Skotsku i Africe, jezdí the Stoner po celém `védsku. lenové kapely vrnost dvakrát nezachovávají, svoj as vnují i elitním projektom avédského i mezinárodního jazzu pod vedením Tomasze Stanka, Bobo Stensona i Mando Diao. S nálepkou  nový styl jazzu od hudebních novináYo si the Stoner klestí cestu  hudbou, která obsahuje víc, ne~ je na první pohled patrné  nese v sob groove, krásu a zároveH nco a~ naivn pozitivního. The Stoner stojí v první linii a hledí budoucnosti avédského jazzu pYímo do o í.<br><br> http://www.thestoner.com/<br> ________________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4>Pátek 23. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_jazzový bar u KouYícího králíka </span></div> <h5>Vstupné: 120K , zlevnné: 90K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Pat´s Apes (CZ/SK) </h3> <em>Pavel Zlámal  saxofon, Lukáa Oravec - trubka, kYídlovka, OndYej Hájek  kavír, Juraj Valen ík  kontrabas, Jakub Tengler - bicí. </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/pats.jpg" alt="Pat's Apes" /><br><br> Kdo by to byl Yekl, ~e práv Brno bude prvním mstem v republice, je~ se mo~e chlubit skute nou jazzovou vysokou akolou? Díky spole né aktivit Janá kovy akademie múzických umní (JAMU) v Brn a výrazných hybatelo jazzového dní v Praze spatYilo svtlo svta jazzové oddlení akademie, v letoaním roce otevYené výhradn pro ji~ pYijaté studenty klasických oboro, s výhledem na rozaíYení pro externí jazzové adepty od následujícího akolního roku. Praxe je v ka~dém oboru lidské innosti klí ová a nejinak je tomu v jazzu, kde se schopnost improvizace i interpretace nejlépe cizeluje ve fungující kapele. Práv takovou kapelu zalo~ili stávající studenti JAMU, aby pod dohledem supervizora Patrika Karpentskiho experimentovali v nové hudební laboratoYi. Jednotliví lenové kapely nejsou ~ádnými hudebními nová ky, a  jazz nkteYí z nich zblízka poznávají docela nedlouho. Trumpetista Lukáa Oravec se honosí vítzstvím v sout~i konzervatoYí i studiem v zahrani í, ~ivotopis saxofonisty Pavla Zlámala rovn~ plní úspchy z mezinárodních sout~í, zahrani ní stá~e i workshopy. Jeho hlavním nástrojem je sice klarinet, ve spole nosti saxofonu se vaak cítí skvle. Klavírista OndYej Hájek je studentem kompozice a Pat´s Apes je pro nj skvlá platforma pro skladatelský rozvoj na poli jazzu. Slovenský kontrabasista Juraj Valen ík vedle úspcho ze sout~í konzervatoYí u~ delaí as koketuje s jazzem a na jeho hYe se to pozitivn projevuje. Rytmický drive dodává kapele talentovaný bubeník, absolvent ostravské konzervatoYe Jakub Tengler. JazzFest Brno s JAMU spolupracuje na pravidelné bázi u~ od svého zalo~ení a nabídka k prezentaci úspcho studento akademie je tudí~ logickým vyústním dlouholeté kooperace. Pat´s Apes má nesporný potenciál a jejich první vystoupení na mezinárodní akci je snad tou nejlepaí motivací k dalaímu rozvoji.<br><br> <h3>OndYej `tverá ek Quartet (CZ/SK) </h3> <em>OndYej `tverá ek  tenor saxofon, Ondrej KrajHák  klavír, Tomáa Baroa  kontrabas, Marián `ev ík  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/stveracek.jpg" alt="Stveracek" /><br><br> Talentovaný saxofonista OndYej `tverá ek patYí u~ celé desetiletí k nejvýraznjaím postavám nastupující jazzové generace v esku. Je kmenovým hrá em orchestru Gustava Broma, pravideln spolupracuje s Radovanem Tariakou, Ryanem Carniauxem a dalaími výraznými hrá i pohybujícími se ve stYedoevropském regionu. Vedle aktivit sidemana vaak piln rozvíjí svoj vlastní systém hry na saxofon nepYehlédnuteln inspirovaný jazzovou tradicí. Na svoje srovnávání s Johnem Coltranem je `tverá ek mo~ná u~ alergický, nicmén se mu nemo~e vyhnout. Coltranov koncept tzv. Sheets of Sound prosakuje `tverá kovým frázováním a jeho tónový témbr se bez pochyb inspiruje u stejného zdroje. OndYej `tverá ek má s jazzovou legendou spole né i dokonale zvládnuté jazzové Yemeslo, nepYekvapí ho jakékoliv, bye i krkolomn uspchané tempo, vypoYádá se s libovoln komplikovanou harmonií i metrem. Ostatn kdo by mohl komukoliv vy ítat, ~e se u í od jedné z nejvýraznjaích postav historie jazzu? V posledních letech se ovaem ve `tverá kov hYe neodbytn dere na povrch jeho vlastní hudebnická osobnost, z eho~ t~í jak on sám, tak jeho poslucha i. S vlastní kapelou aktuáln pYipravuje profilové album a obrá~í vaechny dole~ité jazzové destinace stYední Evropy. `tverá kov sou asný pohled na jazz pomáhají zhmotnit opravdoví jazzoví mistYi nastupující generace. Kontrabasista Tomáa Baroa je talent, jemu~ za íná být eská republika tsná, pestrá hra temperamentního bubeníka Mariána `ev íka prozrazuje vlivy ernoaské bubenické akoly a sóla klavíristy Ondreje KrajHáka jsou jako tekoucí Yeka  strhnou vás a mo~ete se nechat unáaet proudem. Není proto divu, ~e si OndYej `tverá ek ke dlouhodobé spolupráci vybral práv tento silný tým, jen~ nechá jeho saxofon v kapele vyniknout a zároveH s ní pYirozen splynout.<br><br> http://www.myspace.com/ondrejstveracekband<br><br> ________________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4>Pátek 23. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Husov sbor, ul. Botanická 1 (Tyraov sad) </span></div> <h5>Vstupné: 120K , zlevnné: 90K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>OndYej Pivec - solo koncert (CZ) </h3> <em>OndYej Pivec  Hammond organ </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/pivec.jpg" alt="Pivec" /><br><br> Talentovaný jazzový varhaník OndYej Pivec je ojedinlým zjevem v jazzovém esku. Spojují se v nm toti~ jak vlohy hudebnické, tak schopnosti pYirozen se prosadit bez vtíravosti a nadmrného kalkulu. Proto se - Ye eno s klasiky -  hodí do businessu . Jazzmani obvykle podceHují self-promotion a zbyte n asto zostávají za zdmi svého hudebního ghetta. Pivec si to uvdomuje tak dobYe, jako jazzové souvislosti a stejn intenzivn se zabývá nasáváním zkuaeností v New Yorku i budováním pYirozené vedoucí pozice mezi genera ními souputníky zdejaí scény. Stíhá být leaderem pra~ské kapely Organic Quartet, která za krátkou dobu své existence vydala ji~ dv alba (Don´t Get Ideas, 2006; Never Enough, 2007), výrazný otisk zanechal i projektem Overseason s hostujícími Ameri any Joelem Frahmem a Jakem Langleyem. Nevyhýbá se povinnostem sidemana a v poslední dob vkládá maximum energie do nového tria s explozivním bubeníkem Gregory Hutchinsonem a zdejaím mainstreamovým králem klavíru Naj Ponkem. Pivec se te u~ celé msíce potlouká po New Yorku, vymetá jamsessions, nasává jazz plnými douaky, chodí na lekce k nejlepaím jazzmanom a hlavn sbírá ~ivotní zkuaenosti. Ty pak promítá ve své neustále se rozvíjející hYe. OndYej tak nenásiln pokra uje v zapo até misi, kterou zahájil spolu s kolegou z Organic Quartetu, bubeníkem Tomáaem Hobzekem, v lét 2007. Varhaník se v mst jazzu nakonec uchytil jako bYízka na erodované skále. KoYeny pomrn mlkými, ale s maximální snahou pYe~ít, do tamjaího prostYedí vrost a postupn s ním splynout. Pro letoaní ro ník JazzFestu pYichází OndYej Pivec s exkluzivním sólovým vystoupením, formátem, který vtain hudebníko nahání hrozu, ale zároveH je nadmíru vzruauje. Není pochyb, ~e se s touto výzvou Pivec popere se ctí. Máme toti~ est s jedním z nejvýraznjaích reprezentanto nastupující jazzové generace. <br><br> http://www.ondrejpivec.com/ ________________________________________________________________________<br><br> <br><div class="day"><h4>Sobota 24. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Semilasso </span></div> <h5>Vstupné: 290K , zlevnné: 190K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Vojtch Procházka Trio (CZ/NOR) </h3> <em>Vojtch Procházka  klavír, Adrian Fiskum Myhr - kontrabas, Tore T. Sandbakken  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/prochazka.jpg" alt="Prochazka" /><br><br> Mezinárodní trio talentovaného pianisty Vojtcha Procházky se chlubí erstv vydaným debutovým albem "Amoeba's Dance" na nejprogresivnjaím zdejaím jazzovém labelu Animal Music. CD nahrál v Praze Lukáa Martinek, v Kodani ho zmixoval August Wanngren a v New Yorku ho zmasteroval Gene Paul. Bhem výmnného pobytu na Norské hudební akademii v Oslo v roce 2008 potkal Vojtch Procházka obdobn naladné spoluhrá e Adriana Myhra a Tore Sandbakkena. Na presti~ní akademii byl nakonec slibný klavírista od podzimu 2009 pYijat do magisterského studia. TYi výrazn vyprofilované osobnosti spojily svoj kreativní potenciál do jedné spole né linie a rychle si vypracovaly jedine ný a neotYelý kapelový zvuk s airokým výrazovým rozptím. Jemný, lyrický projev stYídá divoký swing, otevYenou free-jazzovou plochu následuje nekonven ní ztvárnní tane ního alágru. Repertoár tvoYí jak Procházkovy vlastní skladby, tak poutavé aran~e hudebních poklado z pera Herbie Nicholse, Paula Motiana, Kurta Weilla a Ornetta Colemana. Vojtch Procházka se na eské a svtové hudební scén etabloval zejména jako pianista a skladatel kapely Vertigo Quintet, s ní~ vydal ji~ tYi CD. Za sebou má spolupráci i s dalaími pYedními eskými hudebníky, mezi kterými nechybí David Doro~ka i Jaromír Honzák. V sou asnosti vede v Norsku v rámci studií sérii komorních improviza ních projekto s místními esy Perem Oddvarem Johansenem, Ivarem Grydelandem i Espenem Reinertsenem. Je pYirozené, ~e se Procházka i ve vlastním projektu obklopuje hudebníky obdobného kalibru - Adrian Myhr vystudoval kontrabas na Norské hudební akademii v Oslo, má za sebou studijní pobyty v Kolín nad Rýnem a na proslulém semináYi Banff v Kanad. Jeho jedine ný zvuk a herní koncept je sou ástí mnoha mezinárodních projekto, prosazuje se v kapelách Facet, Chiba, I Have Seen The Future, Aphrodisiac, You Had Me At Hello i Trabant. Rytmický motor tria, Tore Sandbakken, je vaestranný vyhledávaný bubeník s hudebnickou myslí prostou kliaé, smyslem pro delikátnost, detail i dynamiku. S kapelami Speakeasy, Off Topic, Jens Carelius i Astrid E. Pedersen Ensemble koncertoval po celé Evrop a v USA.<br><br> http://www.myspace.com/vojtechprochazka<br><br> <h2>Kurt Rosenwinkel Standards Trio (USA) </h2> <em>Kurt Rosenwinkel  kytara, Eric Revis  kontrabas, Rodney Green  bicí nástroje </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/kurt.jpg" alt="Kurt" /><br><br> Jestli má sou asný jazz njaké guru, americký kytarista Kurt Rosenwinkel je bezpochyby jedním z nich. V ideálním vku na prahu tyYicítky má za sebou jak bohatou diskografii sidemana, tak zásadní alba vlastní, je~ pomohla definovat tváY moderního jazzu na pYelomu tisíciletí. V~dye který jazzman by neznal album The Next Step? Kdo by neocenil pYelomové koncep ní album Heartcore? Kurt Rosenwinkel si rozhodn postavení hrani ící s kultem osobnosti zaslou~í. U~ druhé desetiletí je jednou ze zásadních inspirací pro nastupující jazzové tvorce, inven ním a originálním skladatelem i nedosti~ným instrumentalistou a sonickým experimentátorem. O to víc pYekvapí, kdy~ se inovátor Rosenwinkelova kalibru rozhodne nato it album plné standardo. erstvá deska Reflections je pYekvapením i pro vaechny, kdo znají Rosenwinkelova ~ivá vystoupení, z nich~ proudí energie silou jarního vodopádu. Nadhled, vkus a vyzrálost kytaristovy hry pYekvapením nejsou, kontemplativní nálada pYítomná v drtivé vtain vybraných skladeb vaak do ur ité míry ano. A mo~ná nejen pro konzumenty nahrávky. Vydání desky doprovází extenzivní evropské turné, v jeho~ rámci pYijí~dí Kurt Rosenwinkel Standards Trio i na JazzFest. Kurt Rosenwinkel se posledních patnáct let se vyprofiloval jako mimoYádn nadaný hudebník, který si jakoby náhodou pro své vyjadYování zvolil kytaru. Jeho prvním nástrojem bylo ostatn piano a klavíristický pYístup se v Rosenwinkelov hYe na kytaru i komponování projevuje v neobvyklé míYe. Jeho sou asné trio sice postrádá sólistický komfort kapely s klavírem, jeho harmonickému konceptu vaak odstraHuje mantinely. Práv v kontextu interpretace jazzových standardo se hloubka znalosti harmonie ostatn nejlépe projeví. PYidanou hodnotou hudby tria Kurta Rosenwinkela, hodnotou, je~ ji staví do nejvyaaích pater sou asného jazzu, je emo ní hloubka hudebního sdlení. Ve shod s názvem posledního Rosenwinkelova alba Reflections pYedává svoje myalenky s respektem k zákonitostem hudby bez ohledu na ~ánrové limity.<br><br> http://www.kurtrosenwinkel.com/<br><br> <h5>Jamsession po skon ení koncertu, Rozjí~dí: Libor `moldas Quartet Starý Pivovar, vstup zdarma </h5> <em>Libor `moldas - kytara, Petr Benea  klavír, keyboard, Josef Fe o - kontrabas, Tomáa Hobzek  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/smoldas.jpg" alt="Smoldas" /><br><br> Po úspaném posobení se svým triem (CD  On the playground 2007, ú ast na festivalu Jazz v Rudolfinu 2008) zakládá mladý kytarista, skladatel, dr~itel Andla, profesor na konzervatoYi a jeden z nejvytí~enjaích jazzových hudebníko v Praze, Libor `moldas, zakládá po odchodu svého spoluhrá e OndYeje Pivce do New Yorku nový Quartet. Repertoár kapely sestává výhradn ze dvou zdrojo. Jedním jsou `moldasovy vlastní skladby a druhým zaran~ované písni ky z braodwayského muzikálu My fair lady od Fredericka Loewe z padesátých let. Bhem Liborova pobytu v New Yorku vznikla nahrávka jeho kvarteta za ú asti vynikajících hudebníko George Mraze, Jeffa Ballarda a Sama Yahela. Album vyalo ke konci roku 2009.<br><br> http://www.liborsmoldas.com/<br><br> ________________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4>Nedle 25. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Semilasso </span></div> <h5>Vstupné: 250K , zlevnné: 160K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Pawel Kaczmarczyk Audiofeeling Band (POL) </h3> <em>Pawel Kaczmarczyk  klavír, Grzech Piotrowski  saxofony, Henryk Gradus - kontrabas, Dawid Fortuna  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/kaczmarczyk.jpg" alt="Kaczmarczyk" /><br><br> Opravdu by byl jazz chudaí, nebýt polské scény? PYi pohledu na kvetoucí jazzové dní u naaich severních sousedo je tYeba nabídnout rezolutní kladnou odpov. Jak Tomasz StaDko, tak Krysztof Komeda, Michal Urbaniak i Marcin Wasilewski jsou snadno rozpoznatelné a zvu né hlasy dneaní moderní hudby, je~ nosí stigma jazzu. Chudaí by ovaem byla i naae scéna, v~dye Poláci jsou zásadními leny sestav Jaromíra Honzáka i Davida Doro~ky a dodávají jim neopakovatelnou mysterióznost a pozitivní chlad. Leaderovi kapely Audiofeeling Pawlu Kaczmarczykovi je teprve ptadvacet, ale jeho instrumentální i kompozi ní talent a koncep ní myalení neualo scoutom progresivního nakladatelství ACT, je~ má ve své stáji po etné seveYany v etn E.S.T., Nilse Landgrena nebo Victorie Tolstoy. A  doká~e Kaczmarczyk rozehrát klavír s poYádnou intenzitou, hlavní devízou jeho rodícího se stylu je krása a lyrika. Ualechtilost jeho tónu se projevuje pYedevaím v lyrických baladách, jindy ovaem doká~e spustit postbopové Yádní a ze Yetzu puatní spoluhrá i sypou z rukávu kvanta hudebních informací. Ot~e dr~í v rukou pochopiteln Kaczmarczyk, ale projevuje se jako demokratický leader otevYený idejím svých spoluhrá o. Jeho vlastní hra v sob pochopiteln nese znaky jeho pianistických vzoro, ale na svoj styl má Kaczmarczyk bezpochyby zadláno. lenové Audiofeeling bandu se rekrutují z elitních Yad nastupující generace polského jazzu. Basista Michal BaraDski disponuje dYevitým a zároveH neuvYiteln prorazným tónem, který se naplno projeví v dobrém studiu a velmi trpí v rukou neschopných zvukaYo. V esku notoricky známý bubeník Lukasz Zyta udivuje bohatou akálou zvuko a rytmickou prozra ností, na atonální výlety se vydává se svým tenorem a sopránkou Radek Nowicki. Xemeslo opravdu lenom kapely nechybí, ale to je dnes u~ samozYejmost. Co nabízí Kaczmarczyk navíc, je kompozi ní barevnost a schopnost vtáhnout poslucha e do dní, a  nejde v~dy o dní jen tak snadno uchopitelné. Klavírista balí relativn slo~itý hudební organismus do jednoduchého komunikativního obalu a takto jej nabízí svým poslucha om. Práv toto mo~e být cesta pro sou asnou kreativní hudbu.<br><br> http://www.pawelkaczmarczyk.com<br><br> http://www.myspace.com/audiofeeling<br><br> <h3>Emile Parisien Quartet (FRA) </h3> <em>Emile Parisien  saxofony, Julien Touery  klavír, Ivan Gelugne  kontrabas, Sylvain Darrifourcq - bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/parisien.jpg" alt="Parisien" /><br><br> Francie je v posledních desetiletích semeniatm opravdových hudebních talento, pomrn hustá síe festivalo a klubo a v neposlední Yad i velkorysost institucí dává francouzským umlcom ~ivnou podu pro tvorbu a nenutí je zva~ovat tolik umleckých kompromiso. Produktem sou asné umlecké svobody je i saxofonista Emile Parisien. Mo~eme diskutovat o tom, jaký má materiální dostatek vliv na umleckou tvorbu, skute ný talent se vaak témY v~dy prosadí a platí to i u Parisiena, jen~ si svoje u ednické roky pro~il v Marciac, mst proslaveném mezinárodním festivalem. Práv Jazz in Marciac umo~nil Parisienovi první kontakty s jazzovými legendami Wyntonem Marsalisem, Christianem McBridem, Johnny Griffinem nebo Bobby Hutchersonem. V polovin devadesátých let se Parisien la ný po vdomostech pYesouvá do Tolouse na konzervatoY, aby na pYelomu tisíciletí zakotvil v PaYí~i, mst, které udává tón ve francouzském jazzu. Jeho talent neuael hned záhy nejvýraznjaím jazzovým PaYí~anom a jak Jacky Terrasson, tak Michel Portal i Yaron Herman a dalaí jej pYizvali ke spolupráci na projektech vy~adujících jak perfektní Yemeslo, tak hudební otevYenost a tvoYivý náboj. Vedle jazzu se Emile v posledních letech zabýval i ~ánrovými mixy, konkrétn tYeba s hip hopem v show HIP11, jazz ovaem zostává jeho nejvtaí váaní. Prochod jí dává pYedevaím ve vlastním Quartetu zalo~eném v roce 2004 s obdobn hudebn otevYenými spoluhrá i. A  je hudba kvarteta nadstandardn originální, odkrývá vlivy moderní klasické hudby i Johna Coltrana a Wayne Shortera. Pódiovému projevu kapely vévodí zmny nálad i temp a hlavn vaudypYítomná exprese. Samotný Parisien hraje celým tlem, nechává inspiraci proudit bez pYeká~ek, napodobuje hlasy ptáko, pracuje do maxima s tónem, nahazuje ideje spoluhrá om a sám se nechá inspirovat. Instrumentální dovednosti jeho i spoluhrá o jsou o ividné, nikdo jich vaak nezneu~ívá ve prospch cirkusového nevkusu. Na prvním míst je v~dy hudba. Hudba komunikativní a pYesvd ivá.<br><br> http://www.emileparisienquartet.com<br><br> <h5>Jamsession po skon ení koncertu, kulturní centrum Starý Pivovar, vstup zdarma </h5> <em>Rozjí~dí: Libor `moldas Quartet </em></p> ___________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4>Pondlí 26. dubna 2010</h4></div> <div class="dat"><span>20:00_Semilasso </span></div> <h5>Vstupné: 350K , zlevnné: 250K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Dan Tepfer Trio (USA) </h3> <em>Dan Tepfer - klavír, Jorge Roeder - kontrabas, Richie Barshay - bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/tepfer.jpg" alt="Tepfer" /><br><br> Po studiích v Evrop i na slavné New England Conservatory v Bostonu pod vedením Danilo Péreze, vítzství v nkolika presti~ních sout~ích a finálovém umístní v nejuznávanjaím klavírním klání Thelonious Monk Competition posobí Dan Tepfer ji~ nkolik let na nelítostné, avaak stimulující newyorské jazzové scén. Projevuje se pYedevaím jako leader svého kritiky velmi cenného tria s bubeníkem Richie Barshayem, o nj~ se dlí s Herbie Hancockem a Chickem Coreou. Vedle toho lze Tepfera spatYit tYeba v duu a kvartetu s legendárním Lee Konitzem, v kapele Sam Sadigursky's Words Project, kvartetu fenomenálního kytaristy Jonathana Kreisberga a dalaích inspirativních projektech. Tepfera poutá k stYední a východní Evrop i silná konexe se zdejaími hudebníky, pro východoevropská turné asto volí nám dobYe známý rytmický tandem Michal Baranski, Lukasz Zyta, v  esku u~ spojil síly s talentovaným bubeníkem Tomáaem Hobzekem. Tomáa Hobzek se s Danem Tepferem seznámil pYi svém pobytu v New Yorku na podzim roku 2007 a u pouhého setkání spYíznných duaí naatstí nezostalo. Vzniklá dlouhodobá spolupráce vyvrcholí i natá ením desky spole n s holandským saxofonistou Cyrillem Oswaldem a kontrabasistou Tomáaem Liakou. Tepfer nelení ani na poli sólové hry. Jeho unikátní koncept na pomezí jazzu a klasiky z nj iní ojedinlý a nepYehlédnutelný hlas sou asné moderní hudby. Hudební komunikaci v triovém trojúhelníku si Tepfer u~ívá minimáln stejn, jako kreativní sólo výstupy. Nejen genera ní spYíznnost leno kapely dává vzniknout nadstandardní chemii souboru, je~ inspiruje, popohání a pYináaí obdivuhodné hudební výsledky.<br><br> http://www.dantepfer.com/ <h2>John Scofield Jazz Quartet featuring Michael Eckroth, Ben Street and Bill Stewart (USA) </h2> <em>John Scofield - kytara, Michael Eckroth  klavír, keyboard, Ben Street - kontrabas, Bill Stewart  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/scofield.jpg" alt="Scofield" /><br><br> Umlec, který doká~e hrát víc ne~ jeden hudební styl skute n plynule, virtuózn a upYímn, je dnes velmi vzácným druhem. John Scofield to umí a v~dy to dokazoval. Pohled do Scofieldovy diskografie je ohromující, jeho stylový zábr je neskute ný. Posute sami: mainstream, jazzrockové období, dobYe známá a vysoce oceHovaná je jeho hra v kapele Milese Davise na po átku osmdesátých let. Stejn vysoko stojí spolupráce s Joe Hendersonem, Joe Lovanem, syrový funk s Medeski Martin and Wood, poutavé big bandové album Quiet s Wayne Shorterem, zjazzované hity s projektem the New Standard Herbie Hancocka, jam bandové výlety s kapelou Überjam, interpretace hito Raye Charlese nebo nej erstvjaí exkurze do svta gospelu s Piety Street Bandem. Aktivita kytaristova dlouholetého tria s basistou Steve Swallowem a bubeníkem Billem Stewartem rovn~ nepolevuje. V nejaktuálnjaí pYítomnosti vnuje John Scofield svoj tvor í fokus jazzovému kvartetu s Michalem Eckrothem na klavír, Benem Streetem na kontrabas a oblíbeným bubeníkem Billem Stewartem. Sidemany si vybírá skute n vynikající - v~dye t~ko bychom hledali respektovanjaí rytmický tandem, ne~ Bill Stewart a Ben Street! Scofield je na vrcholu svých tvor ích sil a svoj hlas nechává slyaet v neuvYitelné aíYi hudebních kontexto, ani~ by sám sebe popYel. Jeho srde ní zále~itostí pYesto zostává jazz a rád se k nmu obloukem vrací obohacen o zá~itky z jiných kouto hudebního svta.  Jsem jazzman, Yíká Scofield,  ale proniky jiných stylo do mého ~ivota pYirozen pYicházejí. Moje mládí, hraní s Cobhamem, Milesem, jindy tYeba moje dcera, která byla za~raná do alternativního rocku, ve mn nechávají stopy. Kdy~ si jen tak sednu s kytarou, napadá m jako první zahrát si  Rhythm changes . Kolik jiných muzikanto to ale udlalo pYede mnou? Pokouaím se psát muziku, která ctí jazzovou tradici, ale pYináaí zároveH nco nového."<br><br> http://www.johnscofield.com/<br><br> <h5>Jamsession po skon ení koncertu, Metro Music Bar, vstup zdarma </h5> <em>Rozjí~dí: Libor `moldas Quartet </em></p> ___________________________________________________________________ <br><div class="day"><h4>Úterý 27. dubna </h4></div> <div class="dat"><span>19:30_Mstské divadlo Brno (Hudební scéna) - závre ný galakoncert </span></div> <h5>Vstupné: 450K , zlevnné: 350K  (studenti, dochodci) </h5> <h3>Jean-Michel Pilc Trio featuring Boris Kozlov and Billy Hart (FRA/RUS/USA) </h3> <em>Jean-Michel Pilc  klavír, Boris Kozlov - kontrabas, Billy Hart  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/pilc.jpg" alt="Pilc" /><br><br> Jednou z nejvýraznjaích deviz jazzového hrá e je originalita. Francouzský (a dnes i americký) klavírní fenomén Jean-Michel Pilc jí má bez diskuze na rozdávání. Jeho kreativita nezná mezí a podepYená bezchybnou technikou a ryzím muzikantstvím z nj iní jednoho z nejzajímavjaích klavíristo nového tisíciletí. A  je Pilc samouk, na jeho hYe to ur it nepoznáte. Nevýhody nedostatku formálního vzdlání s lehkostí pYekonal a jeho výhody vyu~ívá ve svoj prospch do maxima. Jeho styl je neopakovatelný a za posledních patnáct let, kdy Pilc ~ije v New Yorku, si ho vaimla celá plejáda vynikajících jazzových leadero, mezi jinými i Michael Brecker, Kenny Garrett i Richard Bona. Krom intenzivních turné po celém svt se Pilc vnuje i innosti pedagogické, jak na New York University, tak soukrom. Ve svém sou asném mezinárodním triu si Pilc hý ká elitní sidemany. Rodák z Moskvy, basista Boris Kozlov, je talentovaný multiinstrumentalista, jeho~ nejvtaí hudební láskou se postupem doby stal kontrabas. V posledních letech se vnuje naplno i aran~ování a vedení jedné z nejlepaích svtových velkých kapel, Mingus Big Bandu. Po odchodu ze sovtského Ruska se brzy uchytil v New Yorku, kde reference sbíral s nejlepaími tamními hudebníky v etn legend Michaela Breckera, Boba Berga, Michela Petruccianiho a dalaích. Spolupracuje intenzivn rovn~ s Alexem Sipiaginem, trumpetistou, jen~ ozdobil loHský festivalový koncert série  Ruský jazz . Bubenický post okupuje letos sedmdesátiletá legenda Billy Hart. Hart za ínal v kapele Shirley Horn a postupn proael tovaryaskou zkuaeností u Jimmyho Smithe, Wese Montgomeryho i Eddie Hartuse. V sedmdesátých letech doprovázel klavírní stylotvorce Herbie Hancocka a McCoy Tynera, koncem dekády pak i saxofonistu Stana Getze. Svoje si odehrál i v kapele Milese Davise a jeho nápadité bicí si mo~eme poslechnout na více ne~ aesti stech nahrávkách. Jako leader si pYizval ke spolupráci výrazn vyprofilované hudební osobnosti, mezi kterými nechybli Bill Frisell, Kenny Kirkland, Branford Marsalis a dalaí.<br><br> http://www.jmpilc.com/<br><br> <h2>George Duke Band (USA) </h2> <em>George Duke  klavír, klávesy, Shannon Pearsons  vokály, Jeff Lee Johnson - kytara, Mike Manson - baskytara, Ronald Bruner  bicí </em></p> <div id="p2" class="more"><img src="img/duke.jpg" alt="Duke" /><br><br> Hudba v~dy kopírovala vývoj spole nosti a její sinusoida se obvykle domáhala vzestupu pYi zásadních sociálních promnách. Zaslou~ilý producent a pYedevaím klavírista a klávesista George Duke byl u toho, kdy~ se jazz protnul s rockem, kdy~ se formoval funk, soul a R&B. Podobn jako James Brown, Sly and the Family Stone a dalaí ikony raného funku se neváhal hudebn vyjádYit k sociálním problémom aedesátých a sedmdesátých let, kdy se v USA bouraly rasové pYedsudky, odklízely mantinely sexuálnímu rozletu a pYestávaly zavírat o i pYed chudobou nkterých sociálních vrstev. Duke se narodil v Kalifornii ve mst San Rafael a vyrostal v Marin City, dlnické tvrti Marin County. Kdy~ mu byly pouhé tyYi roky, vzala ho matka na koncert Duka Ellingtona.  Moc si z toho nepamatuji, Yíká George,  ale máti mi Yíkala, ~e jsem zeaílel. Bhal jsem dokole ka a vykYikoval: já chci piano! Kupte mi piano! Studovat klavír za al seriózn v sedmi letech, pYedevaím objevováním koYeno ernoaské hudby v místním baptistickém kostele.  Tam jsem poprvé hrál funk. Skute n jsem se v kostele dozvdl o muzice hrozn moc. Za~il jsem na vlastní ko~i, jak snadno hudba doká~e spouatt emoce. Jít pYímo k jádru emocí a s jejich pomocí vytvoYit skvlou hudbu bylo v~dy Dukovou prioritou a podobn pYímo arý je i jeho sou asný projekt. PYedn je to velká jízda, ale pod pláatíkem temperamentní show vydatn okoYenné hudebním humorem, tedy tím, co iní R&B tak atraktivním, se skrývá naléhavé hudební sdlení pro temnjaí i svtlejaí zákoutí naaeho svta.  Cítím zodpovdnost pYedávat svou hudbou pozitivní myalenky, dodává Duke.  Hudba by mla lidi tait. Nemyslím, ~e je správné zamést vci pod koberec a dlat, ~e neexistují. Ti z nás, kteYí mají schopnost a pYíle~itost pojmenovat sou asný stav hudby a spole nosti, by tak mli init bez bázn, mli by o tom hrát a zpívat. <br><br> http://www.georgeduke.com/ <br><br> </td> </tr> </table> </td> <td width="70"> </td> </tr> <tr> <td colspan="3" width="1024" align="center"></td> </tr> </table> </body> </html>