Kapela Face of the Bass vznikla v roce 2006. Ačkoli všichni členové jsou známí především z jazzové scény, kapela se nechtěla stylově omezovat a naopak se programově otvírá inspiraci bez předsudků vůči zcela odlišným žánrům. Face of the Bass je anténa naladěná na vlny přicházející z vnějšího i vnitřního vesmíru. Odhalená tvář… Po přibližně oční pauze začíná Face of the Bass znovu koncertovat v pozměněném složení: Beatu Hlavenkovou nahrazuje Michal Nejtek, který ke klávesám přidává i sampler, a sestavu rozšiřuje Marcel Bárta na basklarinet a soprán saxofon. Základní směr zůstává: kapela se netají zálibou v elektronice a drum&bass ani freejazzové improvizaci, obdivuje Erika Dolphyho i ABBA – krása v hudbě přece není závislá na žánru nebo stylu… Lídr kapely Jaromír Honzák začínal na pražské jazzové scéně ve skupině Naima, účinkoval s Karlem Velebným, Karlem Růžičkou nebo Emilem Viklickým. Postupem času se vypracoval nejen v zručného instrumentalistu, ale hlavně invenčního skladatele s originálním hudebním jazykem. Kromě Face of the Bass Honzák vede svůj mezinárodní kvintet, je členem skupin Sato-San To a bratří Ebenů.
Michal Nejtek studoval kompozici na HAMU pod vedením Prof. Svatopluka Havelky. Věnuje se provádění soudobé hudby jako sólista i jako komorní hráč. Je leaderem vlastní minimalisticko-rockové kapely Why Not Patterns a hraje na klávesy v alternativní rockové skupině Věcičky.
Marcel Bárta je členem skupiny Vertigo Quintet, rovněž účinkuje s Nuselským Uměleckým Orchestrem – NUO a skupinou Projekt Z kytaristy Petra Zelenky. Mezi jeho vlastní projekty patří zejména stylově otevřený MUFF.
Roman Vícha je pro svůj rázný, univerzální a flexibilní způsob hry je jedním z nejvyhledávanějších mladých bubeníků. Spolupracoval s Davidem Dorůžkou, Pavlem Wlosokem, Marcelem Bártou, Zuzanou Dumkovou, divadlem Nude Ants či kapelami Toxique, NUO, Bucinatores, Gumbo, Stability, Saxtime, Yvonne Sanchez Group.