Ročník ´02
		Hlavním impulsem k uspořádání mezinárodního jazzového festivalu byla především letitá stagnace brněnské jazzové scény. Vedle toho je to i určitá mezera v nabídce kulturních akcí města Brna, od dob Jazztivalu zde schází kompaktní několikadenní jazzový festival, schopný stát se katalyzátorem hudebního dění ve městě. Do jisté míry chceme navázat na tradici Jazztivalu z první poloviny devadesátých let, hlavním rozdílem je však důraz na mezinárodní charakter přehlídky. Přitom ale nezapomínáme na výjimečné muzikanty domácí scény. Po zkušenostech z nejrůznějších festivalů v Česku i zahraničí, kdy část diváků je unavena několikahodinovým čekáním na hlavní hvězdu vystupující na konci večera, jsme usoudili, že série pěti samostatných koncertů ve třech dnech je pro publikum ideálním kompromisem mezi tradičním formátem festivalu, kdy se interpreti střídají během jednoho večera a  obyčejným koncertem. Posluchač tak má možnost vybírat si z nabídky festivalu a vychutnat si plnohodnotné vystoupení. Navíc se může zdarma účastnit doplňkových akcí, tedy workshopu a nočních jamsessions. Protože se chceme připojit k již zavedené tradici spojené s podobným druhem kulturních svátků, bude 15% výtěžku ze vstupného věnováno na charitativní účely, konkrétně občanskému sdružení EPONA - podaná ruka handicapovaným provozujícímu hipoterapii pro tělesně postižené, zejména pro děti po dětské mozkové obrně. Pokud se naše koncepce ukáže jako úspěšná, rozhodně hodláme pokračovat. Počítáme s větší žánrovou pestrostí, mapující současné trendy v jazzu a jeho fůzích s jinými styly, nebudeme zapomínat ani na nastupující generaci a možnosti pozitivní konfrontace muzikantů z Česka s jazzovou elitou z okolních států.

		Impulsy a inspirace k zorganizování festivalu
		Potřeba několikadenní jazzové přehlídky v Brně
		Vícedenní přehlídky interpretů nejrůznějších hudebních žánrů jsou nedílnou součástí kulturní nabídky regionu. Po celou druhou polovinu devadesátých let i v uplynulých dvou letech se město Brno v rámci žánru jazzového podobnou akcí pochlubit de facto nemohlo. Festivalové dění v jazzu zahrnovalo v Brně pouze jarní a podzimní série v klubu Alterna, mapující především českou špičku a výjimečně představující špičkové zahraniční interprety a nahodilé akce v ostatních klubech. Brno potřebuje festival, se kterým by se jazzoví fanoušci mohli identifikovat, mohli být plně vtaženi do festivalového dění. Kulturní obyvatelé města musí takovouto akcí do jisté míry žít, povědomí o festivalu musí být široké, aby jej navštívili i tzv. sváteční posluchači. Toto uspokojivě umožňuje v podstatě jen několikadenní kompaktní akce o velikosti závislé na kapacitě regionálního trhu, pouze částečně podmíněné počtem obyvatel v městě či regionu. Známa jsou sídla s malým počtem obyvatel, ale silnou jazzovou tradicí a posluchačskou základnou, Slaný, Kamýk nad Vltavou, Polička, Šumperk, Benešov a další. Katalyzátorem dění v menších městech jsou pak konkrétní jazzoví nadšenci a výsledek do značné míry závislý na osobních vazbách organizátora, fanoušků a interpretů. Cílem ambiciózní mezinárodní akce by mělo být přilákání posluchačů z celé republiky, při vysokém kreditu podniku pak i ze zahraničí.

		Mezinárodní aspekt přehlídky
		Relativní snadná dopravní dosažitelnost Brna a jeho již zmíněná výhodná poloha by měla umožnit především do budoucnosti rozšíření nabídky zahraničních interpretů, a to nejen ze zámoří, ale i z evropských zemí s důrazem na reprezentanty sousedících zemí, s Polskem na místě prvním. Prezentace interpretů z USA však zůstává prioritou organizátorů Jazzfestu Brno a jedině ona může festivalu zajistit dostatečnou exkluzivitu a diváckou atraktivitu. Této mety může být dosaženo pouze mimořádností nabídky festivalu a doprovodných akcí. Brno svojí ideální polohou na křižovatce mezi středoevropskými velkoměsty vyzývá organizátory kulturního dění ke zkompletování nabídky festivalových akcí všech žánrů. Realizace prvního ročníku Jazzfestu Brno je částečně i  reakcí na tuto výzvu. Porovnání úrovně české a slovenské jazzové scény Po rozdělení bývalé federace se kontakty mezi muzikanty z obou nástupnických států mírně oslabily. Především v mladé generaci hudebníků se názory na interpretaci jazzu začínají pomalu rozcházet. Jazzfest Brno si dal za úkol představit nejlepší slovenské muzikanty a tím umožnit nepřímou konfrontaci se zástupci českého i moravského jazzu, ať již v rámci festivalu či mimo něj. Porovnání by mělo dle úmyslu organizátorů vyznít jako motivační faktor pro aktivitu obou stran. Na druhou stranu však relativní provázanost jazzových scén Česka a Slovenska potvrzuje i Quartet slovenské zpěvačky Miriam Bayle zahrnující vynikající pražské doprovodné muzikanty a další kapely složené s hudebníků obou národností, včetně druhdy brněnského Orchestru Gustava Broma.

		Navázání na tradici Jazztivalu
		Třídenní přehlídka domácí jazzové špičky Jazztival, pořádaná koncem osmdesátých a v první polovině devadesátých let v divadle Bolka Polívky, si vydobyla relativně vysoký kredit. Tento fakt podpořil víru organizátorů v brněnské publikum a snahu o založení podobné tradice na počátku následující dekády, ovšem v poněkud odlišném formátu a s rozdílnou dramaturgickou strategií.

		Specifita festivalu JAZZFESTBRNO 2002
		Doprovodné akce
		Záměrem organizátorů bylo doplnit koncertní nabídku i o mimořádnou příležitost vyslechnout festivalové interprety v nejrůznějších improvizovaných sestavách na nočních jamsessions. Pořadatelům se podařilo přesvědčit k účasti na úvodní session i rytmickou sekci z tria Diane Schuur a čtvrteční jamsession se tak bez nadsázky stala jedním z vrcholů festivalu. Se špičkami zahraniční i domácí jazzové scény se mohli konfrontovat i muzikanti brněnští a výsledkem byla doufejme opět zvýšená motivace místních hudebníků k práci. Jamsessions a atmosféra na nich může přispět k příležitosti pro interprety identifikovat se s festivalem a toto ztotožnění může následně rezultovat v jejich potenciální ochotě zúčastnit se dalších ročníků. Účast posluchačů na těchto setkáních byla nad očekávání vysoká a naznačila oprávněnost kroku organizátorů. Tvůrčí dílna (workshop) s triem Nothing but Swing umožnila adeptům jazzové improvizace načerpat inspiraci k další práci. Jednotliví hráči tria se individuálně věnovali každému participantovi. Příslibem do dalších ročníků je plánovaná spolupráce s hudebními školami od základních uměleckých až po JAMU.

		Koncertní formát akce
		Vedeni zkušeností z nejrůznějších festivalů pořádaných na území ČR, rozhodli se organizátoři zvolit odlišný formát akce. Obvyklá struktura festivalových večerů, známá nejen z domácích festivalů, ale i mnohých evropských, či zámořských podniků, kdy publikum čeká na hlavní hvězdu několik hodin a na závěr potom často nemá dostatek energie a koncentrace k plnému vychutnání vystoupení, byla odmítnuta a místo ní bylo zrealizováno pět separátních koncertů, z nichž pouze ten úvodní představil seskupení dvě.

		© 2002 JAZZFESTBRNO